Strunné nástroje
Veškeré informace o průběhu studia se dozvíte také zde - Školní vzdělávací program.
Housle
Housle patří do skupiny strunných smyčcových nástrojů a jsou z této skupiny nejmenší. Housle
jsou krásný, starobylý hudební nástroj, který v sobě ukrývá stříbřitý tón. Oblíbenost tohoto nástroje
spočívá jak ve využití v různých obsazení, tak i v různých žánrech. Hráč, který se věnuje sólové
dráze, rád uplatní svůj um v rozličných hráčských kolektivech, kde kromě zajímavé hudby
zpravidla zažije i nejednu veselou příhodu. Žák houslové třídy je seznamován se základy různých
technik a stylů, sám si je může vyzkoušet jako sólista za doprovodu klavíru, kytary, akordeonu či
orchestru. Od čtvrtého ročníku se stává členem smyčcového souboru.V následujících letech studia
proniká do tajů barokní, romantické a moderní hudby. V dalších letech má žák možnost navštěvovat
školní orchestr.
Ve hře na housle je realizováno přípravné studium, které trvá jeden až dva roky. V přípravném
studiu se žák hravou formou seznamuje s nástrojem a je schopen nástroj používat. Následuje I.
stupeň základního studia, který trvá sedm let a II. stupeň v délce čtyř let. V základním studiu
navazuje na dovednosti již získané a snaží se je nadále rozvíjet a zdokonalovat.
Při výběru velikosti nástroje ochotně poradí učitel. Škola může zapůjčit různé velikosti nástroje
až do doby, kdy žák získá svůj vlastní nástroj v konečné velikosti.
PEDAGOGOVÉ HRY NA HOUSLE:
Violoncello
Pomineme-li některé faktory spojené s cellem – velikost, váha, potíže spojené s cestováním… – zbývají jen samé klady a radosti. Hlavní předností je jeho znělost, sytost a akustická barevnost. Cellový zvuk se pohybuje většinou v kmitočtech, které jsou lidskému uchu příjemné, lahodné a uklidňující. Mnoho posluchačů se ztotožňuje s názorem, že právě při poslechu cella mohou nejlépe relaxovat. Cello se také s oblibou využívá pro nahrávky moderní i meditační hudby.
Výjimečnost tohoto nástroje spočívá v neposlední řadě také v tom, že má mezi smyčcovými nástroji největší tónový rozsah. Jeho místo mezi ostatními nástroji je zcela nezastupitelné a nepostradatelné již od dob jeho vzniku.
Cílem studia hry na violoncello je v obou stupních základního studia rozpoznat a dle individuálních možností a schopností interpretovat skladby různých stylů. Žák je po celou dobu studia veden k veřejnému vystupování na koncertech, seminářích, vernisážích a jiných kulturních akcích.
PEDAGOG HRY NA VIOLONCELLO:
Mgr. Jitka Jindřichová
Kytara
Kytara patří mezi strunné nástroje s nejdelší historií. Velkého rozkvětu dosáhla v období vídeňského klasicismu, kdy Ludvig van Beethoven prohlásil: „Kytara je malý orchestr!“
Zájemci o studium hry na kytaru v ZUŠ Karla Halíře Vrchlabí mají možnost na tuto skvělou tradici navázat. Mladí kytaristé se naučí správnému držení nástroje, hře z notového zápisu a interpretaci skladeb různých slohových období. Nezbytností moderních kytaristů je také ovládnout hru z akordových značek, díky níž budou schopni doprovodit např. nejnovější píseň Tomáše Kluse.
Nabízíme Vám 45 minutovou individuální výuku či skupinovou výuku, která je určena pro nejmladší kytaristy.
Elektrická kytara
Elektrická kytara (přesněji elektrofonická kytara) je jeden z nejdůležitějších nástrojů, který formoval populární hudbu 20. století. Žáci se seznamují s elektrickou kytarou po technické stránce, která jde ruku v ruce s prvními hudebními motivy a ucelenými melodiemi a doprovody. Společně za doprovodu učitele, žáci začínají vnímat i ostatní nástroje a záživnou formou se učí prvním návykům pro hru v souborech, orchestrech a kapelách. Starší žáci se stávají součástí různých souborů a orchestrů. Často zakládají školní kapely, ve kterých úročí získané zkušenosti. Velkou výhodou elektrické kytary je univerzálnost a použitelnost v nejrůznějších žánrech (Rock, Punk, Metal, Blues, Jazz, Country, Funky ale i oblast, elektronické ambientní nebo počítačové hudby).
PEDAGOG HRY NA KYTARU A ELEKTRICKOU KYTARU:
Basová kytara
Basová kytara se místo k elektrické kytaře váže spíše ke kontrabasu. Kontrabas byl populárním nástrojem, který vystřídal dechový nástroj Tubu, a to s příchodem Chicago Jazzu. Populární byl též v období swingových bigbandů 30. a 40. let. Na počátku 50.let se současně s rock’n’rollem objevila basová kytara Fender Precision, jejímž vynálezcem byl Leo Fender. Šlo o zelektrizovaný kontrabas se vzhledem elektrické kytary Telecaster a na rozdíl od kontrabasu s pražci. Nástroj umožňuje jak hru doprovodnou, hru akordů, tak hru sól. Známými baskytaristy jsou Jaco Pastorius, Victor Wooten, Stanley Clarke a další. Basová kytara je v ZUŠ Karla Halíře vyučována tak, že se žák naučí nástroj správně držet a poté si hru na nástroj osvojí za pomoci různých technických cvičení, etud, doprovodu populárních skladeb či jazzových standardů. Žák se v následných letech účastní i menších souborů, JuniorBandu či BigBandu ZUŠ Karla Halíře.
PEDAGOG HRY NA BASOVOU KYTARU:
Denis Remsa, DiS.