Naše účast na Adrenalin Sportshow Baunatal

   Ve čtvrtek 2. 11. vyjela malá skupinka hudebníků ZUŠ Karla Halíře ve složení Johanka Mewaldová (housle), Anna Boiprav (violoncello), Alžběta Randáková (saxofon), Vlastimil Cerman (saxofon), Jaroslav Mejsnar (klarinet), Adam Rušikvas (saxofon), Martin Škrabálek (tympány), Jan Tomeš (basová kytara) a Radek Hanuš směr Baunatal, společně si užít hudbu se Symfonieorchester Musikschule Baunatal, který nám nabídl možnost zahrát si a doprovodit tak místní skupinu KSV Baunatal Sportakrobatik při jejich vystoupení.

    Vyjeli jsme časně ráno se zastávkou v Praze a na místo jsme dorazili bez jakýchkoliv komplikací okolo třetí hodiny. Mile nás uvítal jeden z učitelů a dirigent orchestru v Musikschule Baunatal, Ortwin Boenke, který nám připravil občerstvení v podobě čajového dýchánku s jablkovým koláčem. Posilněni jsme vyrazili na zkoušku, pozdravili jsme se srdečně s ostatními a našli si svá místa v orchestru. Zkouška netrvala nijak dlouho, a tak jsme se brzy rozjeli do rodin kde jsme se ubytovali. 

    Na další den bylo v plánu navštívit nějaké nákupní centrum což některým z nás přišlo vhod. Ač je to k nevíře, zapomněli si někteří své koncertní oblečení doma a bylo ho tak třeba pořídit. 

    Mezinárodní akrobatická show Adrenalin Sportshow se koná v Baunatalu každé dva roky. Vystupují na ni významné skupiny jak z Německa, tak ze zahraničí. I letos se představily skvělé skupiny jako např. DDC Breakdance, Flying Superkinds, GCG Großenritte, Power, Dynamic Duo a další. Celá akce je tak plná neuvěřitelných schopností lidské zručnosti a síly, ale také hereckých výkonů. V 17:30 nám začínala zkouška, chystali jsme židle, stojánky, noty… hlavně nezapomenout nástroj a správně se naladit. V 19:30 celá vyprodaná Rundsporthale Baunatal ztmavla a utichla. A do toho ticha jsme začali hrát, první filmovou hudbu ke Star Wars a na Piráty z Karibiku se k nám připojili tanečníci. Po zaznění poslední noty bylo třeba vše rychle sbalit, aby mohla show pokračovat. Na balkóně jsme měli možnost dokoukat představení až do konce. Viděli jsme tak například akrobaty, kteří ve svém vystoupení měli jak akrobatické tak i komické prvky jako  Farellos – Frau Schmidt, která v kostýmu uklízečky nejdříve uklízela, pak sedla na jednokolku a skákala přes švihadlo, Herr Stanke se snažil vyklepat koberec a během toho předváděl úžasné triky na hrazdě, stejně tak Noah Chorny, který ve svém vystoupení jakoby opravoval lampu. Na závěr jsme se všichni účinkující sešli na pódiu. 

    V sobotu jsme navštívili obchod s hudebninami v Kasselu. Každý se rozeběhl tam, kde ho to zajímalo a nejvíce lákalo. Byli jsme jak děti v hračkářství, které by si koupili nejraději vše. Večerní představení bylo stejné a stejně neuvěřitelné, plné zvedaček, přemetů, salt a síly. 

    V neděli 5. listopadu jsme odjížděli od domu Ilky a Ortwina Boenke se slzami v očích. Pobyt v Německu jsme si ještě na chvíli prodloužili zastávkou u hrobu Johanna Sebastiana Bacha v Thomaskirche v Lipsku. A když pak v rádiu zaznělo první české slovo, věděli jsme, že se vracíme zpátky z naší krátké dovolené k našim každodenním povinnostem.  

Johanka Mewaldová